Tento týden mi můj Pán řekl, že si spolu vyjedeme někam na víkend. Celou mne to rozechvělo. Tohle jsme ještě s Pánem nedělali – věnuje mi celý víkend, jen mně! Jaká čest pro ubohou subinku... V sobotu ráno mne Pán vyzvedl u mne doma. Měla jsem mít sbalené jen ty nejnutnější věci. A na sobě jsem měla mít krátkou sukénku, samodržící punčochy a upnuté tričko s výstřihem… A žádné prádlo. Zato jsem si měla připnout obojek. Měla jsem dovoleno jej schovat pod šátkem.
Pán mi vzal moji tašku, uložil ji do kufru svého vozu a mne usadil na zadní sedadlo. Spoutal mi ruce pouty se řetízkem a připnul je k opěrce na ruce na dveřích vozu. Potom mi spoutal i nohy a také je připnul na pevno k sedačce přede mnou. Do kundičky mi zasunul vibrující vajíčko na dálkové ovládání. Pak mne zabalil do deky, aby na první pohled nebylo nic vidět, nasedl a vyrazili jsme… Musela jsem mít po celou cestu zavřené oči, abych neviděla kam jedeme. Takže netrvalo dlouho a já i usnula. Jenže pak Pán zapnul vajíčko ukryté v mé kundičce a já se probudila… Vajíčko předlo různě silně a Pán si s jeho možnostmi opravdu vyhrál. Nechápala jsem jak to při řízení všechno stihne. Držela jsem oči křečovitě zavřené a snažila se nedat najevo své vzrůstající vzrušení. Jenže to prostě nešlo. Unikl mi vzdech… A na to Pán zřejmě čekal… „Zlobíš, kočičko.“ řekl mi. „Asi dostaneš roubík…“
Na nejbližším odpočívadle (či co to bylo) jsme zastavili, Pán vystoupil a přešel ke mně dozadu… Odepnul řetízek od mých pout na rukách upevněný ke dveřím. Položil mne na sedačku a ten řetízek připevnil pevně ke své sedačce. Pak mu upevnil roubík do úst a znovu mne zabalil do deky tak, aby nebyl vidět ani ten roubík. A znovu nasedl a jeli jsme dál. A vajíčko v mých útrobách se znovu pustilo do tance. Ani nevím, jak dlouho jsme takhle jeli. Už mne bolelo celé tělo a byla jsem celá šílená z vibrujícího vajíčka. Vždycky mne přivedlo na pokraj rozkoše a pak ztichlo. Byla to šílená cesta a hrozné mučení. V tom vůz zastavil. Stále jsem nesměla otevřít oči, a tak jsem čekala, co se bude dál dít. Otevřela se dvířka vozu, Pán mi odepnul řetízky od obou pout. Pak připnul řetízek od pout na nohách k poutům na rukách. Řetízek od pout na rukách připnul k obojku a dále na něj připnul i vodítko. Tahem za vodítko mne pak donutil vystoupit z auta. „Už můžeš otevřít oči, otrokyňko.“
Otevřela jsem oči a rozhlédla se. Auto bylo zaparkované u malé chaloupky úplně ukryté v lese. A přesto kolem ní byl vysoký dřevěný plot a za ním ještě vyšší plot živý, asi z tůjí. Nikdo nemohl dovnitř ani nahlédnout. Měli jsme absolutní soukromí… A já naprosto netušila, co má můj Pán v plánu. „Tak pojď, ukážu Ti svoje království.“ řekl Pán a vedl mne za vodítko do domu. Cupitala jsem za ním malými krůčky, protože víc mi pouta nedovolila, a snažila se udržet krok. Vešli jsme do domu a já užasla. Na stěnách bylo plno různých mučících a trestných nástrojů. Místnosti byly obloženy dřevem a v rohu stál obrovský krb. Vypadalo to fakt nádherně. Pán si všiml, jak užasle si prohlížím vybavení a pousmál se. „Alespoň víš, že bys neměla moc zlobit. Tady mám naprosto všechno k Tvému potrestání. A to jsi ještě neviděla všechno…“ Po těch slovech mne táhl za vodítko dál hlouběji do domu. Došli jsme ke schodům do sklepa a Pán se po nich vydal. A mně přeběhl mráz po zádech. Bylo mi jasné, co mohu čekat… A bylo tomu opravdu tak – čekala tam opravdu velká mučírna. A vybavená byla ještě víc než jsem si dokázala představit. Bylo tu snad všechno, co jsem si dokázala představit ve svých nejčernějších snech. Dokonce i malá kobka a klec pro otrokyně čekající na trest. Skoro jsem se roztřásla hrůzou, ale nakonec jsem se ovládla. A ještě ke všemu si Pán znovu vzpomněl na vajíčko v mé kundičce. A to se zase znovu rozvibrovalo…
Stála jsem v té tmavé a studené prostoře a třásla se trochu strachy a trochu očekáváním a trochu i rozkoší. A čekala jsem, co se bude dít dál. „Cestou jsi mne trochu zklamala, děvenko, takže si to teď odpykáš. Svlékni se!“ Pánův hlas už nebyl jemný, naopak nabral na přísnosti a panovačnosti. Věděla jsem, že nemá cenu odporovat. Svlékla jsem si sukýnku i punčochy… Tričko se mi nepodařilo sundat kvůli poutům. Natáhla jsem tedy k Pánovi prosebně ruce. A Pán mi uvolnil nejdřív jednu a potom druhou ruku. Ale hned po odložení trička mne znovu spoutal. Roubík mi i nadále ponechal v ústech. Proč také ne? Pak mne Pán dovedl k trestné koze… Úplně ve mně zatrnulo. Připoutal mi k ní nohy, přehnul mne přes ni a pak připoutal i ruce. Nyní byl můj zadeček připraven na jakýkoliv trest. Pán se pomalu procházel po místnosti, občas vzal do ruky nějaký z nástrojů visících na stěnách, vyzkoušel ho a zase pověsil na jeho místo. Po nějaké době si nejspíš konečně vybral. Nevěděla jsem, co si vybral, neviděla jsem nic. Jen jsem slyšela jak se ke mně zezadu blíží. Byla jsem přímo šílená hrůzou z toho, co bude. A navíc ještě to tančící vajíčko…Najednou jsem na zadečku ucítila Pánovu ruku. Jemně mne pohladil… Úplně jsem předla rozkoší. Jenže pak najednou přišla rána! Nevím, co to bylo, ale ukrutně to bolelo. Pak se zase chvíli nedělo nic… Pán mne hladil a laskal po zadečku a po bradavkách… A pak znovu najednou, když jsem to vůbec nečekala přišla další rána. A ještě jedna. A další. Vytryskly mi slzičky. Tentokrát mne Pán laskal déle… Pohladil jemně zadeček, prsa a dokonce přejel i po kundičce. Pak zajel prstíkem i dovnitř… Byla jsem dost mokrá, což se mu asi líbilo, protože tam zůstal trochu déle a maličko mne dráždil. Pak prst vyndal a dal mi ho olízat. To jsem udělala opravdu pečlivě s myšlenkou na to, že by už mohlo být po trestu. Ó jak jsem se mýlila! Když měl prst čistý, najednou jsem sebou úplně trhla šílenou bolestí. Dostala jsem ránu přes kundičku. A další a další… Celkem jich bylo asi deset… A nebylo to všechno. Pokračoval i výprask na zadeček. Dostala jsem dalších asi 20 ran. Sice už nebyly tak silné jako ty první, ale stačily… Plakala jsem. Pak jsem najednou uslyšela, že Pán odchází. „Nechám Tě tu teď samotnou, abys mohla zpytovat své svědomí a přemýšlet, čím své selhání napravíš.“ Pak už jen klaply dveře a bylo ticho… Zůstala jsem sama v tom hnusném sklepení, ohnutá přes trestnou kozu a neschopná jakéhokoliv pohybu. A s pálícím zadečkem a kundičkou. A k tomu všemu ještě vajíčko znovu pokračovalo ve své práci a vibrovalo jako zběsilé. Nevím jak dlouho jsem tam takhle visela. Čas se nedal nijak odhadnout. Když jsem uslyšela kroky na schodech a vzápětí i otevírání dveří, velmi se mi ulevilo. Přišel můj Pán! Byla jsem ochotná pro něj udělat cokoliv, jen aby mne už vysvobodil z tohoto vězení. „Tak co, už jsi se polepšila, děvko?“ „Ano, Pane, už budu navždy Vaše poslušná otrokyně a hračka,“ snažila jsem se ze sebe vypravit přes roubík… Ale moc mi to nešlo. A Pán se královsky bavil… „Takže Tobě se tu zalíbilo? No jak chceš, já Tě tu klidně nechám celý víkend…“ smál se mi. Vytryskly mi slzy z očí, zoufale jsem vrtěla hlavou a snažila se mu tak dát najevo, že opravdu už nechci zůstávat v této místnosti. Nakonec se nade mnou asi ustrnul. Natáhl ruku a rozepnul roubík… „Ano, Pane, už budu poslušná. Už Vás nechci nikdy zklamat.“ podařilo se mi ze sebe vydat jedním dechem. „Tak já to s Tebou tedy ještě zkusím, čubičko…“ Ó, Bože, jak mně se v tu chvíli ulevilo! pokračování příště ...
|
