|
„Petr byl muž a Lucie
byla žena, to je snad jasné i vám, paní učitelko, nebo ne
?“,naštvaně procedil skrze zuby Dan, student třetího ročníku
klasického gymnázia v N.
„Proč se mě ptáte na
takové věci když dobře víte, že jsem ty romantické sračky od
Romaina Rollanda četl ?“, dodal když viděl ž se Jiřina K.,
mladá učitelka literatury chystá uplatnit svou autoritu.
„Že nemám být drzý
?“
„Kdo je drzý ?“
„Já jen říkám co je
pravda, vy přeci dobře víte, že první polovinu dvacátého
století mám zvládnutou a stejně se mě na to ptáte.“
Můžu vědět proč ?“
Vychrlil ze sebe Dan a nepustil Jiřinu ke slovu.
Učitelka ale věděla, že nemůže dopustit, aby
nad ní měl student tak velkou převahu jako právě v této
chvíli Dan předvedl, zhluboka se nadýchla a i když byla na
gymnáziu nová, spustila :
„Dane, právě stojíte u tabule a vaše drzosti
vám nepomohou“.
„Odpovídejte na otázky, znáte-li odpovědi,
jinak mlčte a smiřte se s nedostatečnou“, pověděla
povýšeným hlasem, blýskla očima a poklepala si ukazovátkem o
dlaň.
„Potvora“, pověděl si Dan a lovil v paměti
zapomenuté vědomosti.
Rolanda samozřejmě znal, stejně tak celou
generaci ztracených básníků, Morntmartem žil a učitelčiny
dotazy ho uráželi.
Nedostatečnou přijal hrdě.
Seděl v lavici, poslouchal výklad učitelky a
nevnímal její slova, jen se díval na její nohy ukryté ve volných
kalhotách a představoval si, jak by bylo hezké pomstít se jí za
dnešní ponížení.
Věděl, že učitelka bydlí ve služebním bytě
nad školními učebnami.
Nebudu čtenáře unavovat popisem školního
odpoledne a dějů, které vedli k následující, stěžejní
scéně, pokud by ale byly shledány nezbytnými, doplním je…
Učitelka stojí v koutě
svého obývacího pokoje, je oděná ve spodním prádle a má
velký strach protože ví, že už je večer a to je školní budova
prázdná a tichá.
Před ní stojí Dan, v ruce drží její
ukazovátko, právě to, s kterým ona mu odpoledne dokazovala
svoji moc .
„Jen křičte, paní učitelko, tady Vás nikdo
neuslyší“, říká pomstychtivě a hladově se dívá na její
polonahé tělo.
„Dane, vypadněte z mého pokoje“, zakřičí
učitelka, ale hlas se jí láme když vidí, že Dan napřahuje
ruku.
Pak už jen zaječí a zavzlyká.
Rákoska dopadne na její holou hýždi a pekelně
to zabolí.
„Mlč“, řekne tiše Dan a pohladí rákosku.
Vidí v očích učitelky strach, vztek a
nenávist.
„Sundej si podprsenku“, řekne a znovu napřáhne.
Rána ale nedopadne, protože učitelka má
z bolesti strach, ale také, ač si to nepřiznává, jí scéna
jejíž je nedobrovolnou hlavní postavou vzrušuje.
Cudným pohybem sundá svou podprsenku a zakryje si
ňadra.
Stojí polonahá před svým studentem, chvěje se
strachem a chladem, chce volat o pomoc, ale z hrdla se jí derou
jen tiché steny.
„Nepros“, řekne tvrdě Dan a pohledem ukáže
na lůžko, které vévodí učitelčině ložnici.
Škola sídlí v budově z osmnáctého
století a díky péči správců se v místnostech uchoval
dobový nábytek a vybavení.
Postel učitelky je dlouhá a široká, v rozích
dekorovaná ozdobnými sloupky, na komodách stojí mosazné svícny.
Učitelka stojí vedle postele, pevně k sobě
tiskne kolena, křečovitě svírá dlaně na ňadrech a se strachem
sleduje Dana, který stojí před ní, poklepává si rákoskou o
lýtko a říká :
„Vyber si, buď uděláš co ti řeknu a zítra
zas budu já student a ty učitelka, nebo použiji to co mám v ruce
a stejně uděláš co chci já“, říká s krutým úsměškem
ale předem ví, že by učitelce ublížit nemohl. Chtěl se jí
pomstít, dělat jí věci, které by ji nikdy ani ve snu
nenapadli, chtěl tu slušnou dívku pokořit, slyšet jak prosí a
sténá rozkoší, ale doopravdy ublížit by ji nedokázal.
„Ano Dane, jen mě prosím nebij“, splynulo
z učitelčiných rtů tiché zalkání.
Dan chytil učitelku za ruku a položil ji na lůžko.
Ležela tiše a klidně, schoulená do klubíčka,
Dan na jejích lýtkách viděl jemné neoholené chloupky, které
svou hebkostí připomínali zralé broskve.
„Lehni si na záda“, řekl tiše ale rázně, a
plácl jemně dlaní učitelku přes bok.
Jiřina uposlechla a Dan se zalíbením pohlédl na
její křečovitě sevřená stehna, bříško dmoucí se zrychleným
dechem a ňadra, dojemně zakrytá dlaněmi.
„Nohy“, vysekl tvrdě a dotkl se ukazovátkem
učitelčiných kotníků.
Jiřina stiskla rty, ale ve strachu z Dana
doširoka roztáhla nohy.
Dan poklekl a připoutal hedvábnými šátky, které
učitelka tak ráda nosila na ramenou, její kotníky ke sloupkům
v rozích postele.
„Ruce, natáhni je nad hlavu“, přikázal Dan
vystrašené a studem se rdící ženě.
„Ne, ne“, vrtěla učitelka hlavou a tiskla si
paže na ňadra.
Jakmile ale viděla, že Dan bere do ruky rákosku a
zkusmo s ní švihá, pevně zavřela oči a poslušně natáhla
ruce.
Dan každou její paži natáhl a připoutal stejně
jako kotníky ke sloupkům lůžka.
Postavil se a dlouze si to nádherné, svůdné a
bezbranné X prohlížel.
Poté se svlékl, poklekl vedle učitelky a začal
ji něžně hladit.
Jakmile ucítila dotek jeho rukou na svých bocích,
zacloumala pouty ve snaze se vyprostit a doširoka otevřela oči.
„Rozvaž mě, prosím, já nechci“, tiše a
rychle jí splývalo z rtů, ale Dan pod svými dlaněmi cítil
hebkost její pokožky, její teplo a záškuby svalů, když se
dotýkal citlivých míst a nehodlal její prosbě vyhovět.
Přejížděl dlaněmi po celém jejím těle,
zkoumal, kde a pod jakým dotekem učitelka reaguje silněji a její
sténání ho vzrušovalo víc a víc.
Učitelka měla stále na bocích své spodní
kalhotky, ten bílý trojůhelníček se Danovi přestal líbit,
proto na něj položil dlaň, učitelka se opět pokusila vyprostit a
snažila se uhýbat.
Těmi pohyby ale jen tlačila na Danovu dlaň a on
na prstech ucítil horkost jejího pohlaví, ale také zjistil, že
učitelka začíná trochu vlhnout.
Spokojeně se zasmál, přiblížil svou tvář
k učitelčině tváři a pokusil se ji políbit.
Učitelka pohazovala hlavou a měla pevně sevřené
rty, ale Dana to neodradilo.
Pootevřel ústa a začal polibky pokrývat
učitelčiny napjaté paže, ramena, jazykem se dotýkal jejího
podpaží, jemně ji kousal do boků a vnitřní strany stehen,
vášnivě sál její naběhlé bradavky.
Učitelka se zmítala v poutech a vydávala
tiché steny, ale Dan věděl, že to nejsou projevy strachu či
bolesti.
Vůně kterou cítil, když líbal učitelčina
stehna a slabiny, byla vůní rozkoše.
Moc se mu líbilo učitelčino nechtěné vzrušení,
bezmoc s kterou musela přijímat všechny jeho něžnosti které
čím trvali déle, tím byly mučivější a mučivější i pro
něho.
Pojednou s laskáním bezbranného těla
přestal, z toaletního stolku učitelky vzal malé nůžky,
zacvakal jimi, uchopil učitelčiny kalhotky a pomalu je začal
rozstřihávat, učitelka ze strachu z poranění znehybněla,
ale Dan byl opatrný.
Po malé chvilce ležel na učitelčině zvlhlém
klíně jen malý kousek látky, který se dojemně snažil zakrýt
její štěrbinku.
Dan pomalu přejížděl dlaní po jejích
slabinách, podbřišku, občas ta hebká místa políbil jazykem a
pomalu obnažoval i poslední skrytý kousek chvějícího se těla.
„Dane ne, prosím ne, jsem tvoje učitelka“, zvedla Jiřina
hlavu a začala s sebou opět bezmocně cloumat.
„Ale vždyť se ti to líbí, cítím to“, řekl
Dan a sklonil se k jejím slabinám.
Učitelku znal jen ze třídy a školních chodeb,
vždy na něho působila trochu odměřeně a připomínala mu ženy
z devatenáctého století a proto ho překvapilo, že měla
dohladka vyholené pohlaví, jen na podbřišku zůstal úzký
proužek tmavých chloupků.
Prsty jemně přejel přes Venušin pahorek, dotkl
se stydkých pysků, několikrát po nich přejel dlaní a začal
učitelku tam dole líbat a dotýkat se jí jazykem.
Jemně s ním přejížděl po učitelčiných
slabinách, hladil jí při tom boky, stehna a bříško, rty se
dotýkal stydkých pysků, které byly nalité krví a připomínali
okvětní plátky růží, špičkou jazyka přejížděl po jejím
poštěváčku a bral ho do rtů.
Učitelka s sebou házela, napínala svaly na
celém těle, ale Dan nepřestával, vzrušovali ho její marné
pokusy o osvobození se a zároveň cítil, že docela se jeho
laskání poddat nedovoluje učitelce jen její stud a vědomí toho,
že je jejím žákem.
Její mysl stále ještě vítězila nad tělem ale
Dan věděl, že má na to aby situaci změnil celou dlouhou noc.
Cítil, že učitelčino vzrušení se blíží
vrcholu, chvěla se a snad nevědomky vycházela svou pánví vstříc
jeho laskajícímu jazyku, který začal strkat do rozevřené
štěrbinky.
Najednou ustal, poklekl a pohlédl se na učitelku,
která se na něho podívala očima potaženýma závojem vzrušení
a tichounce zasténala : „Dál, prosím, ještě“.
„Teď zas ty“, pověděl Dan tiše, ale v jeho
hlase se opět objevila předcházející tvrdost.
Přesunul se nad učitelčinu hlavu a namířil na
její ústa svým ztopořelým penisem.
Učitelka se vyděsila a odmítavě vrtěla hlavou,
viděla před sebou naběhlou hlavičku, cítila nahořklou vůni
Danova vzrušení a být to za jiných okolností, s chutí by
penis uchopila do rtů a vášnivě ho sála.
Teď ale nechtěla, smířila se sice už
s pokořením které jí Dan způsobil, ale trochu se i zlobila
že přestal ve chvíli, kdy chtěla na situaci v které se
nachází zapomenout a nechat zvítězit své vzrušené tělo a
rozkoš nad svou bezmocí.
„Dělej“, řekl Dan a uchopil učitelku za vlasy
a zatáhl, ta vyjekla bolestí a jakmile Dan viděl pootevřené rty,
přistrčil k nim penis a zatlačil. Učitelka se zakuckala, ale
jakmile ucítila na jazyku Danovu chuť, sevřela kolem jeho údu
rty, objela jeho hlavičku jazykem, na chvíli znehybněla, pohlédla
na Dana a začala pomalu pohybovat hlavou, vrněla jako kočka a
nechávala si Dana sjíždět hlouběji a hlouběji do úst.
Dan najednou ucukl, učitelka zklamaně zalkala, ale
jakmile viděla co Dan dělá, prohnula se v bocích a zaklonila
hlavu.
Dan se svezl mezi její doširoka rozevřená
stehna, znovu políbil její štěrbinku, jazykem a rty přejížděl
přes její podbřišek, pupík, ňadra, několikrát kousl učitelku
jemně do krku, uchopil svůj penis do ruky a zavedl ho na krajíček
učitelčina vzrušeného a mokrého pohlaví, kde s ním
několikrát přejel nahoru a dolů.
Učitelka znovu sténala a snažila se přirazit,
vzrušení které cítila jí docela ovládlo a nevnímala nic jiného
než Danovo tělo a jeho tvrdost, najednou Dan přirazil, učitelka
se vzepjala v poutech jako luk a z jejích úst se ozvalo
táhlé zalkání, začala divoce pohazovat hlavou a zatínat dlaně
do prostěradla.
Dan sledoval její vzrušení a pohyby těla, řídil
hloubku a rychlost podle reakcí učitelky a když viděl, že je na
samém vrcholu, několikrát rychle a hluboce přirazil.
Učitelka zaječela a několikrát se vzepjala,
Danovo břicho zalil proud její milostné šťávy, on jí pevně
objal a znehybněl, ale nevyšel z ní.
Přiblížil ústa k jejím rtům a pokusil se
učitelku políbit, ta tentokrát jeho polibky vášnivě opětovala.
Dan, stále ještě v učitelce, začal napínat
pánevní svaly a začal se hluboko v ní jemně vrtět.
„Ne, ne, už ne….“, zasténala tiše a
zaklonila hlavu, ale nestačila větu doříct a znovu jejím
tělem otřásl hluboký orgasmus.
Jakmile umdlela, Dan ještě několikrát přirazil,
vzepjal se a postříkal učitelčino bříško svým spermatem.
Učitelka tiše a uvolněně ležela, hluboce
oddychovala, zadívala se na Dana a pověděla :
„Teď už mě odvážeš ?“.
Dan se usmál, otřel učitelčino břicho její
spodničkou a odvázal ji.
Pomohl jí vstát, chytil ji za ruku a odvedl do
koupelny, kde se učitelka osprchovala.
„Pojď“, řekl Dan když se důkladně osušila
ručníkem a znovu ji odvedl k lůžku.
„Lehni si na postel“, pověděl a když si
učitelka poslušně lehla na záda, pokynul, aby se obrátila na
břicho.
Jakmile to udělala, vzal do rukou lahvičku
s vonným olejem, který učitelka používala k natírání
pokožky rukou, aby byla hebká, sklonil se k ní a pokapal
její záda.
Pak si na učitelku pohodlně sedl a začal jí
pomalu a důkladně masírovat paže, šíji, záda, postupně se
dostával k vystouplému zadečku, ten hnětl dlouho a pečlivě,
až učitelka začala opět sténat a tentokrát už dobrovolně,
roztáhla doširoka nohy.
„Nene“, zasmál se Dan, „já si teď musím
odpočinout, zítra vstávám do školy“, pověděl a chystal se
k odchodu.
„Zůstaň tu se mnou“, požádala tiše učitelka
a pohladila Dana po stehně a dívala se na jeho zpola stojící
penis.
Dan se jen usmál a pověděl :
„Jsem unavený“, položil se na lůžko a zavřel
oči.
Bezmezně učitelce důvěřoval a věřil, že se
jí jeho laskání a něžné znásilňování líbilo, a bude si to
chtít zopakovat.
To ale ještě neznal učitelku. Byla sice
s průběhem večera spokojená a již zapomněla na to, že jí
Dan zpočátku nutil a pokořil, nemohla mu ale zapomenout to jak
její vzrušené tělo a pohlaví trápil oddalováním vyvrcholení.
Sice se jí to vzato do důsledků líbilo, nikdy nezažila něco tak
mučivě rozkošného, ale osten pomstychtivosti v jejím srdci
zůstal, byla to nakonec žena.
Seděla vedle oddechujícího Dana, hladila mu vlasy a
čekala, až usne….
___________________________________________________________
napsal :
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
|