reklama

 


 

 

 

 

 


Celý článek...

Obrázek z galerie

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Link na svetbdsm.cz

Ikonka pro umístění odkazu na naše stránky:

Logo pro link na www.svetbdsm.cz


Spřátelené weby

powered_by.png, 1 kB
Hlavní stránka arrow Povídky arrow Příběh přímo pohádkový
Příběh přímo pohádkový Tisk E-mail
Hodnocení čtenářů: / 12
SlabéVynikající 
Napsal Romana   
Thursday, 04. September 2008

Budu vám vyprávět příběh pohádkový, kdy tu noc kouzelnou ožívají hračky. Schované v šeru pod postelí probouzí se, aby si vyprávěli prožité příběhy.
Tu noc se jako první probudil starý generál Rákoska. Svým mohutným zívnutím vzbudil svého kamaráda Bičíka. Při jejich tichém hovoru se probudila i madam Ratanka.

Všichni společně zaklepali na kovový kufřík. V něm odpočívala celá armáda pomocníčků. Bez jejich pomoci by žádná akce neproběhla hladce. Byla to jistota zázemí a pohody.

Kufřík se pomalu otevřel a Důtky podepřely jeho víko. Na zem vypochodovaly Kolíčky a Skřipečky. Vyskočil i Gumový Roubík a za ním s elegancí hada se sunul Provázek. Neposedné baňky Odsávačky byly zavěšeny do kožených Pout. Vypochodovalo i Kovové Ramínko a s tlumeným rachotem se vykutálely Svíčky a podtrhly intimní atmosféru celého setkání. Závažíčka se rozvalila na podlaze a laškovala s velkým Kolíkem. Vibrační Motýlek se usadil na Gelovém Kolíku. Ten byl z jeho přítomnosti značně rozladěn. Tykadlama šimral Geláčka a ten se nemohl soustředit na vyprávění.

Dnešní los určil jako vypravěče pana Provázka. Generál Rákoska všechny přítomné přivítal a vyzval je k tichosti a zahájil tak celé noční setkání. Pan Provázek se uvelebil ve středu posluchačů, odkašlal si a hlubokým sametovým basem začal své vyprávění:

„Jako jeden z mála Provázků jsem měl to štěstí, že jsem se nestal jen pouhým vázacím materiálem nějakého kutila a zahrádkáře. Od svých bratrů jsem byl odříznut a stal jsem se nedílnou součástí vybavení tohoto černého, kovového kufříku. A musím se přiznat, že jsem šťastný, že mám kolem sebe takové přátele.“

V davu to pochvalně zahučelo a tvrzení pana Provázka vyvolalo spokojený úsměv na tváři kamarádů a Provázek pokračoval dál:

„Rád se s váma podělím o svou zkušenost. Co by mladý a nezkušený provázek jsem získával zkušenosti. Nejprve jsem byl uvázán okolo různých věcí a můj majitel se mnou zvládal první základy uzlíků. Později se osmělil a pozval si slečnu. Takovou nádherně rostlou slečinku. Ten večer nastala moje velká chvíle. Byl jsem rozmotán a několikrát protažen v dlani svého majitele a nakonec jsem se začal s jeho pomocí obtáčet po tom hladkém těle. Nejprve jsem spoutal ruce nad lokty a donutil svou oběť vystrčit do místnosti ta velká prsa. Poté jsem byl smýkán přes ramena a omotáván okolo těch těžkých ňader. Svíral jsem je tak dokonale, že se z nich staly nádherné balónky.

Dál jsem pokračoval a byl jsem protažen jejím horkým a vlhkým klínem. Můj majitel ještě udělal několik uzlíků abych přesně vytěsnil tu puklinu mezi stehny. Slečna byla nádherně a hladce oholená a mě nic nebránilo jí lochtat a vzrušovat hluboko v její puklině. Brzo jsem pocítil tu její horkost a její vzdechy na sebe nedaly dlouho čekat. Můj majitel mě občas zkontroloval a zatahal za mě abych ještě víc zapadl do toho mokrého a značně nadrženého klína. Když jsem se oprostil od dráždění kundičky, viděl jsem jak mnou omotaná prsa se nalila a jemně znachověla. Bradavky byly veliké a citlivé.

Moje práce byla provedena dokonale a bez sebemenší chybičky. I můj majitel byl velice spokojen a nejen po mě ale i po těle své slečny přejížděl s kolegou Bičíkem. Byl to neskutečný zážitek vidět mistra v akci. Jak dopadal na mnou podvázané prsa. Jak dopadá a slastně mlaská mezi nohama. Jak po něm zůstávají růžové stopy na měkkém zadečku. Ten můj majitel jí tak ovládl, že se slečinka vzrušením celé třásla. Můj úkol byl splněn a byl jsem lehce uvolněn, aby na moje místo tam dole byl nasazen těžší kalibr. Od té doby jsem se stal nedílnou součástí vybavení svého majitele. A jsem vždy nesmírně poctěn, když dostanu příležitost omotat, přidržet nějaké ženské tělo a způsobit mu tak nádherné chvilky“.

Celá společnost propukla v hlasitý potlesk. Byl tak strhující, že i generál Rákoska se nechal tou atmosférou strhnout a do podlahy vyťukával svůj projev uznání.