|
BDSM Povídky
|
Příběhy fantazie
|
|
Napsal Administrator
|
|
Neděle, 22. srpen 2010 |
|
Konečně nastal ten den, kdy se máme setkat. Čekáš na mě, na svého pána,
až konečně u tebe zazvoním a začnu si s tebou hrát podle svoji
libosti, je čas aby ses stala subinkou, mojí hračkou pro moje potěšení,
od teď z tebe bude kurva která potřebuje pořádně píchat do všech tří
otvorů a nejen do nic, potřebuje protáhnout kozy, cely tělo a mít v
puse skoro pořád pánův ocas! Víš, že máš poslušně čekat jen v
kalhotkách, punčochách a s úplně vyholenou kundičkou, na kterou si tři
dny předem nesmíš vůbec šáhnout, aby všechno vzrušení bylo nachystaný
pro mě. Poctivě to plníš, sedíš v prádle a cítíš první vzrušení, máš
chuť si pohladit pičku, ale vzorně odoláváš…
|
|
|
Příběhy fantazie
|
|
Napsal Administrator
|
|
Čtvrtek, 05. srpen 2010 |
|
Vše
začalo tak, že jsem měla jet s přáteli přes víkend na
výlet, kde se měl konat jakýsi Halloween. Bylo tam spoustu cizích
lidí, ale to mi vůbec nevadilo, říkala jsem si, že se mohu
alespoň snadněji seznámit.
Výlet
probíhal naprosto normálně, pilo se, povídalo se, prostě byla
sranda. Už první den jsem se všimla krásného, tmavého, avšak
tajemného muže, s pronikavým pohledem, který nebyl příliš
výřečný, vlastně skoro vůbec a vyhýbal se velkým skupinám
lidí. Hned jak jsem ho poprvé spatřila, projelo skrz mě velké
vzrušení - horko a zároveň i mráz po celém těle. Byla jsem
celá roztěkaná a nervózní jen z jeho přítomnosti. Hlavou se mi
začaly honit všelijaké hříšné myšlenky a přála jsem si, aby
se na této akci splnily.
|
|
|
Příběhy fantazie
|
|
Napsal Trainer
|
|
Neděle, 13. červen 2010 |
|
Dnes je pomerne teplá noc. Dokonca aj
tu za bránami vaznice, za jej chladnými múrmi. Vačšina
osadenstva už spí. Dnes má nad nočným pokojom dohliadať mladá
policajtka Skarlet. Jej výslužky na košeli neznačia príliš
vysokú hodnosť. Košelu má zapravenú v sukni ktorá je
upevnená opaskom. Sukňa jej siaha až pod kolená, na jej nohách
sa nachádzajú služobné lodičky. Červenú kravatu má jemne
povolenú, ale len tak ako jej dovoluje predpis. Svoje mandarinkové
vlasy má upnuté v cope. Nie je to na pohlad ten typ ktorému
by ste zverili strážiť niečo cenné alebo nebezpečné. Vyzerá
skôr ako mladá ovečka. Jej neisté kroky a klopkanie opatkov
sa ozývajú chodbami.
|
|
|
Příběhy čtenářů
|
|
Napsal Trainer
|
|
Úterý, 20. duben 2010 |
|
Konečně je
pátek, den, na kterym jsme se domluvili, že se zas uvidíme.
Nemohla jsem se dočkat a teď je to konečně tady, jsem zvědavá,
co sis na mě připravil. Trochu mám strach, ale vzrušení a napětí
jej převažuje.
Pospíchám, abych byla na smluveném
místě včas, vím, že kdybych přišla i jen o chviličku později,
čekal by mě trest a já Tě nechci rozčilovat, můj Pane. Hlavou
se mi honí všechno možný…co se mnou asi dneska máš v plánu?
|
|
|
Příběhy čtenářů
|
|
Napsal Trainer
|
|
Úterý, 23. březen 2010 |
|
k tomu velká stodola a
hospodářská budova, stáje a pole. Prosperující biofarma,
klid, ticho a soukromí. Pravda, část stodoly tak trochu neslouží
původním účelům, ale o to víc si v ní užíváme. Můj
muž přenechal lékařskou praxi svým synům a teď se věnuje
hlavně kutilství, má za stodolou zařízenou dílnu a v ní
vyrábí samé zajímavé držáky, poutáky, věšáky a já ani
vlastně nevím, jak to pojmenovat. Jeho další největší radost
je filmování, má velkou sbírku filmů, které sám natočil a na
které se rád a často dívá. Když už ze stodoly není slyšet
bruska a vrtačka, můj muž začíná být neklidný, tak já vím,
že k nám přijedou hosti. Snídáme ráno na terase plné
slunce a můj muž mi říká: zlato, dneska žádná práce, hezky
si odpočiň, večer budeme mít návštěvu, chci , abys měla hezký
den i večer. Usmívám se, začíná mě brnět celé tělo a šimrá
mě kolem žaludku. Co chystá dnes večer za překvapení? Nezeptám
se, protože to napětí do večera mě udržuje ve stálém stavu
vzrušení. Zkontroluju naše dva zaměstnance na farmě, opaluju
se, odpočívám a večer si nejspíš dám olejovou koupel. Chci si
číst, ale moje myšlenky jsou rozlítané všemi směry, kdo večer
přijede? Co se bude dít?
|
|
|
Příběhy čtenářů
|
|
Napsal Trainer
|
|
Čtvrtek, 04. únor 2010 |
|
Zdálo se mi, že mě olizuje pes co
byl u nás v domově, nějak mi namočil tváře, chci uhnout a
okřiknout ho….otevírám oči do tvrdé reality, ten jazyk psa byl
hadr, kterým mi ten samozvaný doktor otíral obličej.„No vítám tě zpět, už si se nám
vyhajala?“ ptal se jízlivě. Zjišťuji, že už mám volné ruce
a tělo, jsem přivázána pouze za nohy v kolenou, a to mi
nedovoluje nikam utéct. Utéct, ale kam? Úplně už vnímám svoje
okolí, v puse již nemám roubík, a doktor mi dokonce podal
láhev s vodou.
„Tak se holka napij, to je tvoje
poslední příležitost posloužit si při jídle rukama, koně
přece nemají ruce, to bys mohla vědět!“ Mluvil úplně slizce,
a začal se chraplavě smát. Když jsem dopila, byl konec jeho
dobroty. Vytrhl mi láhev z rukou. Ze stolu vzal něco co
vypadalo jako kožená kukla se spoustou řemínků. Nasadil mi ji na
hlavu, kolem krku utáhl široký obojek z hrubé kůže, který
měl v místě mého ohryzku velký ocelový kruh, a začal
přitahovat kuklu řemínky k obojku. Byla to vlastně taková
kožená helma. Když byl hotov, se zálibou se na mě díval, a
zkoušel pevnost dotažení.
|
|
|
Příběhy čtenářů
|
|
Napsal Trainer
|
|
Pondělí, 18. leden 2010 |
|
Probouzím se v úplné
tmě a moje první myšlenka je, že jsem mrtvá. Nebo alespoň
polomrtvá. Prostě mám takový pocit, že takhle se normální
člověk neprobouzí, ani nevím proč. „Divné ráno.“, bleskne
mi hlavou. Hned vzápětí se ovšem dostavuje ta neuvěřitelně
palčivá bolest hlavy, která mi dává jasně najevo, že má
počáteční myšlenka byla špatná – bezva, takže žiju. Moje
tělo mě vzápětí uvádí do kruté reality, uvědomuju si, že mě
bolí úplně všechno, jako kdyby každičký sval brnkal na moje
nervy. Bože co to je? Chci se jenom trochu protáhnout a alespoň
trochu uvolnit napjaté svaly, ale namísto toho se nepohni ani o
centimetr…co to k sakru….
|
|
|
Příběhy čtenářů
|
|
Napsal Trainer
|
|
Středa, 14. říjen 2009 |
|
Několik dní jsme se neviděli, museli jsme nechat zahojit jizvy. Až jsme
se jednou potkali u oběda. Sedli jsme si v menší tmavé jídelně, kde
bylo sice slyšet zvuky z kuchyně, ale jinak tam bylo prázdno. Místnost
byla, hlavně u stropu, ověšena spoustou starých hudebních nástrojů. Z
ukrytých reproduktorů zněl Sinatra a přinášel nostalgii, mezi staré
obrazy a cedule na stěnách. Tmavý nábytek jen umocňoval tuto atmosféru.
|
|
|
Příběhy fantazie
|
|
Napsal Trainer
|
|
Neděle, 11. říjen 2009 |
|
Sedím v autobusu a směřuji někam
na Šumavu. Právě jsem úspěšně odmaturovala na zemědělce, a
už se těším na svoje první místo. Farma Tiché údolí. Tam
jsem měla nastoupit jako chovatelka koní. Neudělala jsem si žádné
prázdniny, když jsem si našla v inzertním časopisu nabídku
na volné místo chovatelky koní, neváhala jsem ani okamžik.
Poslali mi dlouhý dotazník, a po domluvě přes internet, jsem
souhlasila s nástupem ihned po škole. Bylo by taky zbytečné
dál setrvávat v dětském domově, kde jsem vyrůstala, a kde
už pro mě po maturitě nebylo místo. Navíc mi na farmě nabízeli
bydlení. Od autobusové zastávky, kde jsem vystoupila mě čekalo
ještě pět kilometrů lesem, až se přede mnou otevřelo
zapomenuté údolí v krásném koutě Šumavy.
|
|
|
Příběhy fantazie
|
|
Napsal Trainer
|
|
Neděle, 11. říjen 2009 |
|
Je krásný letní den, sluneční
paprsky plnou silou dopadají do zahrady, kde se zrcadlí na hladině
velikého bazénu, který těsně přiléhá k prosklené části
domu. Mladá žena, která se za okny domu pohybuje, ale nemá vůbec
nejmenší pomyšlení na posezení na terase.Její pohyby jsou
podivně toporné, a teprve když průvan nadzvedne kousek záclony,
je vidět jasně celá její postava. Žena má na sobě hodně
utažený kožený korzet, který jí sahá od staženého pasu pod
prsa. Její krk je sešněrovaný mohutným krčním korzetem, který
se opírá o její ramena, zužuje a prodlužuje její krk, a takřka
jí zakrývá její ústa. Hlava je na nepřirozeně vytaženém krku
korzetem pevně zafixovaná. Na nohou má obuté boty na extrémně
vysokém podpatku, který jí dovoluje dělat pouze malé krůčky.
|
|
| | << Začátek < Předchozí 1 2 3 Následující > Konec >>
| | Výsledky 1 - 20 z 57 | |