Probouzím se v úplné tmě a moje první myšlenka je, že jsem mrtvá. Nebo alespoň polomrtvá. Prostě mám takový pocit, že takhle se normální člověk neprobouzí, ani nevím proč. „Divné ráno.“, bleskne mi hlavou. Hned vzápětí se ovšem dostavuje ta neuvěřitelně palčivá bolest hlavy, která mi dává jasně najevo, že má počáteční myšlenka byla špatná – bezva, takže žiju. Moje tělo mě vzápětí uvádí do kruté reality, uvědomuju si, že mě bolí úplně všechno, jako kdyby každičký sval brnkal na moje nervy. Bože co to je? Chci se jenom trochu protáhnout a alespoň trochu uvolnit napjaté svaly, ale namísto toho se nepohni ani o centimetr…co to k sakru….

Několik dní jsme se neviděli, museli jsme nechat zahojit jizvy. Až jsme se jednou potkali u oběda. Sedli jsme si v menší tmavé jídelně, kde bylo sice slyšet zvuky z kuchyně, ale jinak tam bylo prázdno. Místnost byla, hlavně u stropu, ověšena spoustou  starých  hudebních nástrojů. Z ukrytých reproduktorů zněl Sinatra a přinášel nostalgii, mezi staré obrazy a cedule na stěnách. Tmavý nábytek jen umocňoval tuto atmosféru.

   Marie mi přichází otevřít, těším se na ni a slyším její kroky před dveřmi. Dlouho jsem jí neviděl a těším se, že ji konečně dostanu, chytnu ji za prsa a stáhnu kalhotky. Představuju si její kundičku, jak do ní nadrženě vnikám a dívám se jí do očí. V té slastné chvíli cítím, jak se mi pták pomalu zdvihá. Když vrznou dveře vzpamatuju se a nasadím nadšený výraz. Nemusím se k tomu nijak přemlouvat, její oči září jako oči kočky a já se do nich vpíjím pohledem. Ostatně také proto, abych jí nekoukal na prsa. A stejně se neudržím. Má hluboký výstřih a podprsenka nadzdvihuje dvě hladké obliny. Přitisknu se k ní a políbím ji dřív, než stačím vystavit růže. Cítí je za zády a směje se tomu: „Počkej ty nedočkavče.“ Lehce mě odstrčí a nese květiny do vázy. Dívám se jí na krásný zadek a chci jí pomoct. „Radši otevři víno a posaď se.“

   Zalíbilo se mi bdsm tak jsem si podala inzerát že chci být svázána,ponížena a že chci dostat na holou.Ani jsem netušila že se mi to brzo splní.Do týdne se ozval Tomáš,poslal fotku abych věděla jak vypadá.Byl moc hezkej tak jsem nerozmýšlela ani chvilku.Chtěl se sejít hned nadcházející víkend.Půjčil si chatu od známého na Benecku v Krkonoších na kraji lesa.Krásné klidné místo.Zrovna jsem se kochala přírodou když mi před domem řekl:Dovnitř můžeš jen nahá!

   Leželi jsme nějakou dobu nazí, přitisknutí k sobě a bez hnutí. Jako první promluvila ona: „Lehni si na záda, prosím?“ řekla polohlasně a já ji uposlechl. Opatrně se po mně sesunula, tak aby byla co nejblíže svým obličejem u mého přirození. Pohybovala se velmi pomalu. Rány na zadečku musela cítit velmi intenzivně. Stačil jsem zahlédnout, jak mokvají její krví.

   Možná proto, aby na chvíli zapomněla na bolest, se začala zabývat mým přirozením. Dokonce k němu začala promlouvat: „Páníček se moc snažil a udělal mi dobře, zaslouží si za to dlouhou odměnu…“ Poté jej zasypala sprškou velice jemných polibků. Nejvíce na špičku žaludu, ale chvílemi i po celé jeho délce, odshora dolů a zase naopak.