|
Pomalu přešel ke kufru svého auta a otevřel ho. Ležela tam přesně tak jak jí naložil, pevně svázaná, s tmavým pytlem přes hlavu a roubíkem, neumožnující jí nic jiného, než tiché huhlání. Pousmál se, když viděl jak znervozněla při otevření kufru a marně se snažila dostat z pout.
Vůbec netušila co se s ní děje.
Ještě před hodinou byla na cestě ke své kamarádce, když u ní
zastavilo auto a zamaskovaný muž jí rychlými pohyby spoutal a
hodil do kufru. V hlavě se jí honila spousta myšlenek o tom, co s
ní hodlá udělat a strachem vybičovaná fantazie si představovala
ty nejhorší možné scénáře.
"To je zbytečné, otrokyně",
uslyšela jeho první slova, v reakci na trhavé pohyby, kterými se
snažila uvolnit z pevných pout. Jak jí to řekl, otrokyně??? To
přece nemůže myslet vážně! Chtěla ho prosit, aby jí pustil,
ale roubík jí to neumožnil. Místo toho cítila jak jí bere do
náručí, vyzvedává z kufru a někam nese. Venkovní chlad
vystřídalo teplo vyhřáté místnosti a celá se rozklepala, když
jí položil na chladnou zem. Marně se snažila zachytit nějaký
zvuk, něco, z čeho by mohla odvodit kde je a co jí čeká.
S potěšením sledoval, jak leží na
zemi a přerušovaně oddychuje. Už se moc těšil, až si z ní
vychová poslušnou otrokyni, která udělá cokoliv jí přikáže a
ještě mu za to poděkuje. Moc se mu líbila a měl chut si jí vzít
hned, ale rozhodl se nikam nespěchat. Přece na ní bude mít celý
život, tak nemá smysl nikam spěchat a bude lepší si užít její
stud a rozpaky. Plán únosu dlouho připravoval a byl si jistý tím,
že tady jí nikdo hledat nebude.
Pomalu k ní přišel, nasadil jí na
krk pevný kovový obojek a zamknul ho. Pak vzal řetěz pevně
přikovaný k trámu uprostřed místnosti a zámkem ho k obojku
přidělal. Sice to bylo vzhledem k ostatním bezpečnostním
opatřením zbytečné, ale chtěl, aby si na svůj úděl osobní
otrokyně už od začátku zvykala. Sundal jí z rukou pouta, kterými
jí předtím rychle spoutal a nahradil je koženými, které jí
tentokrát svázal před tělem. To samé pak udělal s nohama. Byla
tak vyplašená, že se ani nebránila. Pouta co měla na sobě ted,
jí už pohyb umožnovala, i když opravdu minimální. Neplánoval
jí jen tak rozvázat a k tomu bylo nutné, aby se mohla trochu
protáhnout. Jako poslední jí strhnul z hlavy černý pytel, který
jí až doteď zabranoval ve výhledu a usadil se naproti ní do
křesla.
Neodvažovala se ani pohnout, když
jí sundal z rukou a nohou pouta, aby je nahradil jinými. Vůbec
netušila kde je a kam by tak mohla utéct. Navíc co mohla usuzovat
z toho, jak jí nesl, měl asi velkou sílu. Najednou jí strhl z
hlavy pytel co měla na hlavě a do očí jí tak uhodilo světlo,
ketré na ní mířilo. Jen co se trochu zvládla trochu
rozkoukat,začala si prohlížet místnost, kde se nacházela.
Místnost samotná byla velká zhruba 7x7 metrů a v jejím středu
se nacházel silný trám, vedoucí od podlahy až ke stropu. V
pravém rohu byla bytelná klec o rozměrech zhruba 2x2 metru a metr
vysoká. V pravém se pak nacházelo gynekologické křeslo a po levé
straně byla spousta nástrojů, které dříve znala jenom z knížek
o středověkém mučení. Celé místnosti pak vévodilo vyvýšené
velké křeslo, kde seděl její únosce a s úsměvem si jí
prohlížel.
S potěšením sledoval její
vystrašené pohledy tápající po sklepení a schválně nespěchal
s tím, než promluvil.
"Vítám tě v Tvém novém domově
otrokyně. Nyní mě pozorně poslouchej, nebudu ti nic opakovat.
Nikdo neví kde jsi a tady tě nikdo ani hledat nebude. Od této
chvíle nejsi nic víc, než můj majetek. Jenom já budu rozhodovat
o všem v tvém životě a ty budeš poslouchat všechny mé příkazy,
ať už budou jakékoliv. Odpor je zbytečný, nakonec stejně uděláš
vše, co ti přikážu, jen tě to bude víc bolet. Pokud budeš
poslušná otrokyně a budeš mi dělat radost, budu i já k tobě
schovívavý. Ale pokud ne, nedokážeš si ani představit, co
všechno tě čeká. Postupně si z tebe vychovám naprosto poslušnou
a oddanou osobní otrokyni a čím dříve tento osud přijmeš, tím
to bude pro tebe lepší."
Jen co domluvil vstal a přešel k ní.
Začala sebou zběsile cukat a snažit se dostat pryč, ale vzhledem
k tomu, že měla svázané ruce i nohy, snadno jí si jí chytnul a
přidržel.
"Ale ale, kam si myslíš, že by
jsi šla? Tenhle řetěz něco vydrží a uvnitř místnosti tě drží
nejenom dubové dveře, od kterých mám klíč pouze já, ale i
elektrický obojek, který máš na krku. Jak vidíš, důkladně
jsem se na Tvůj příchod připravil.". Pevně jí chytl za
řetěz u obojku a jako psa dotáhnul ke kleci v rohu místosti. "Teď
tě nechám odpočinout. Zítra začneme s tréninkem a chci, aby jsi
na to měla dost sil. Vlez si dovnitř!". Když poslechla,
chytnul jí za její spoutané ruce a přivázal je ke straně klece.
Nechtěl riskovat že si něco udělá a jen at si na svazování
pěkně zvyká. Pak zamknul dvířka a naproti kleci umístil kameru,
aby i ze svého pokoje mohl sledovat, co dělá.
"Mimochodem, i o tom kdy si můžeš
dojít na záchod, rozhoduji já. Pokud to do té doby nevydržíš,
nechám tě to po sobě slízat"
Poté z místnosti odešel. Věděl, že
její fantazie ted bude pracovat za něj a i on se chtěl na zítřek
pořádně vyspat.
Druhý díl je rozepsán zhruba do poloviny. Připomínky můžete psát na adresu
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Subinky mohou také navštívit stránku http://hledamsubinku.cz ;).
|