Je krásný letní den, sluneční paprsky plnou silou dopadají do zahrady, kde se zrcadlí na hladině velikého bazénu, který těsně přiléhá k prosklené části domu. Mladá žena, která se za okny domu pohybuje, ale nemá vůbec nejmenší pomyšlení na posezení na terase.Její pohyby jsou podivně toporné, a teprve když průvan nadzvedne kousek záclony, je vidět jasně celá její postava. Žena má na sobě hodně utažený kožený korzet, který jí sahá od staženého pasu pod prsa. Její krk je sešněrovaný mohutným krčním korzetem, který se opírá o její ramena, zužuje a prodlužuje její krk, a takřka jí zakrývá její ústa. Hlava je na nepřirozeně vytaženém krku korzetem pevně zafixovaná. Na nohou má obuté boty na extrémně vysokém podpatku, který jí dovoluje dělat pouze malé krůčky.

Gumová kulička roubíku je pevně stažená řemeny, které jí vedou kolem hlavy, a přes čelo dozadu do týlu. Sliny jí stékají z koutku úst na její obnažená prsa. Ruce má v loktech zafixovány řemínky ke korzetu tak důmyslně, že je vlastně k ničemu pořádně nemůže použít. Latexové kalhotky pevně obepínají její boky. Jsou to speciální kalhotky se sběrným sáčkem mezi nohama, který zachycuje vše, co žena přes den vylučuje. Žena pomalými krůčky spěchá na vyznačené místo, které je křížkem z lepenky vyznačené na koberci. Její oči s úděsem sledují nástěnné hodiny, jejichž velká ručička se nekompromisně přibližuje k dvanáctce. Když v hodinách cvakne, a ručička poskočí na dvanáctku, stojí už nehybně na vyznačeném křížku.

Před sebou má stojan s kamerou, za kterou tiše zašuměl počítač. Na kameře se rozsvítilo červené světýlko, věděla, že teď musí stát nehybně jako socha. Musí vydržet, dokud světýlko zase nezhasne. Na stole za kamerou v počítači tiše cvaklo. Věděla co to znamená. Vpředu pod kalhotkami se jí rýsovala malá bulka, která začala jemně vibrovat, a zároveň vysílat jemné elektrošoky do závojíčků její mušličky. Její bradavky se proměnily v rudé třešně, a cítila, jak jí v puse jemně brní jazyk. Zatnula pevně zuby do roubíku, přitiskla lokty ještě pevněji k tělu a snažila se nedát na sobě znát stoupající vzrušení.

Slunce se taky v té chvíli nemilosrdně opíralo do oken vysoké administrativní budovy. Pronikalo oken do kanceláře, kde právě končila porada úzkého vedení společnosti. Muž v čele stolu sebevědomým a tvrdým hlasem udílel poslední pokyny svým podřízeným. Před sebou měl otevřený notebook, který byl otočen tak, aby na něj viděl právě jen on sám. Těsně před koncem porady, když se ručičky na jeho Omegách blížily k jedné hodině, vyťukal na klávesnici heslo, a zadal do tabulky která se objevila přístupové kódy. Pohybem ruky naznačil, že porada již skončila, a do několika vteřin v kanceláři osaměl. Na obrazovce se objevil pokoj v jeho domě, Spokojeně se usmál. Stihla to, čubka jedna. Dobře ji pro něj vychovali. Tak uvidíme holka, co všechno vydržíš, a kolik dnes nasbíráš trestných bodů! Jeho ruce hbitě zakmitali na klávesnici.

„Tak pro začátek jemné vibrace, a drobné elektrošoky,“ říkal si v duchu pro sebe „a raději ještě přidáme i anální vibrátor.“

Zase pár rychlých pohybů prstů a tabulka na obrazovce potvrdila, že vše je v pořádku.

„Tak ji nechám chvíli potrápit, čubku jednu…“ odsunul svůj počítač, a začal se věnovat poznámkám z porady, ale jedním okem neustále sledoval obrazovku.

Stála tam jako socha, a věděla, že se nesmí ani pohnout. Její submisivně založená mysl byla na vrcholu. Tak to chtěla, a vždycky si to přála. Kolík který měla ve svém zadečku se jemně rozechvěl, a jeho vibrace úplně odlily krev z její hlavy. Co bylo ale nejhorší, bylo to, že se mohla pozorovat ve velkém zrcadle, které viselo na stěně za kamerou. Věděla, že ale nesmí otočit hlavu jiným směrem, musela se upřeně dívat do objektivu a za ním se pořád viděla. Jak strašně by chtěla zajet rukama do svého lůna, jak moc toužila po tom výbuchu vášně! Věděla, že ale musí stát jako socha. Věděla, že když poruší pravidla, tak přijde trest.

Muž za stolem se spokojeně pousmál.

„Tak jo, čubičko, už jsi to vydržela dost dlouho, tak teď tě dostanu kam budu chtít já,“ jeho prsty znovu zakmitali na klávesnici a zesílil vibrace kolíků na maximum. Držela se statečně, to musel uznat. Teď už ale bylo vidět, jak se její pánve začínají rytmicky pohybovat, a kolena se jí začínají podlamovat. Konečně! Konečně čubka jedna klesla na kolena! Ale je dobrá, vydržela to dost dlouho! Už se natahoval ke klávesnici, ale najednou se trochu usmál, a rozhodl se, že za její oddanost ji dopřeje trochu potěšení. Jeho pozornost už plně upoutaly poznámky z porady. Neviděl, jak žena klečí na kolenou, a její tělo bylo napnuté v mohutné křeči. Vlny horkosti se jí rozlévaly od podbřišku do celého těla. Už nevnímala objektiv kamery, její oči vnímaly pouze plochu zrcadla, na které se jasně rýsoval její obraz. Omezenost jejího těla a pohybů ji přiváděly do extáze. Vypnula se na kolenou do luku, a přes roubík se z ní dralo tiché chrčení. Její vyvrcholení bylo tak silné, že si chvíli myslela, že snad omdlí.

Tak jak je na tom, pomyslel si a podíval se na obrazovku. Její orgasmus byl opravdu silný. Když si přiblížil její obličej, viděl, že nad sebou úplně ztratila kontrolu. Slzy se jí koulely po tvářích, a mikrofon snímal její přerývavé hučení. Jednu chvíli si myslel, že už to asi nevydrží, a zhroutí se na koberec. Tak, čubko, to už jsi si užila dost. Jeho prsty zakmitaly po klávesnici, a ona cítila, jak vibrace ustávají.

Pomalu se jí vracela krev do mozku, a opatrně se opět postavila na nohy. Prožitek byl tak silný, že když konečně zase stála na určeném místě, mírně rozkročila nohy, a vyprázdnila se do speciálně upravených latexových kalhotek. Oddaně čekala až se její pán ozve. Nechal jí tam stát ještě asi deset minut.

„Tak to si jsi to hezky užila, čubko,“ houkl na ní do mikrofonu „víš, že jsi porušila naši dohodu, za to tě bude večer čekat trest, a teď to tam ukliď, budeme mít večer hosty!“ přikázal jí ostrým hlasem, který nesnesl odmluvy, a vypnul počítač, musí se teď přece věnovat firmě, aby si taky něco vydělal na svoje nákladné koníčky.

I když měla ruce fixované v loktech, dokázala obstarat skoro všechny domácí práce. Budou mít hosty! V rámci svých možností kmitala po kuchyni, a připravovala věci na večer. Čas jí rychle ubíhal. Byla tak spokojená, takový si vybrala život, rozhodla se přece dobrovolně stát jeho věcí, jeho čubkou!

Večírek byl v plném proudu. Domem procházely polonahé hostesky, které byly k dispozici přítomným mužům, které o ně projevovaly nemalý zájem. Majitel domu, a pořadatel večírku mohl být spokojený, všichni pánové se dobře baví, a to je u obchodních partnerů důležité. Usedl do svého oblíbeného křesla v rohu velké haly. Vedle sebe měl skleněnou plochu kuřáckého stolku. Sklo měla na zádech položené ta jeho neposlušná čubka, která klečela na čtyřech. Věděla, že musí vydržet ten trest, a dělat nohu kuřáckého stolku. Byla přece jeho věcí! Muž se podíval na hodinky, a souhlasně si zabručel. Vydržela to už tři hodiny, dost dobrý výkon.

Vždycky se řídil heslem cukr a bič. Vedle doutníkové krabice ležel dálkový ovladač, který vzal do ruky. Zmáčkl tlačítko, a jeho pozorné oči zaznamenaly jemné zavlnění skla stolku. Je dobrá, ať si tedy zase holka užije, usmál se pro sebe, a zmáčkl tlačítko max…….

povídku napsal Pavel
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny