reklama

 


 

 

 

 

 


Celý článek...

Obrázek z galerie

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Link na svetbdsm.cz

Ikonka pro umístění odkazu na naše stránky:

Logo pro link na www.svetbdsm.cz


Spřátelené weby

powered_by.png, 1 kB
Hlavní stránka arrow Redakce arrow Info pro čtenáře arrow Jak jsem se zúčastnil focení BDSM příběhu
Jak jsem se zúčastnil focení BDSM příběhu Tisk E-mail
Hodnocení čtenářů: / 20
SlabéVynikající 
Napsal Trainer   
Tuesday, 12. August 2008

Je slunečné ráno a auto drncá po polní cestě. Pomalu se blížím k velkému lomu poblíž Prahy a jsem zvědav, co mně tam čeká. Před pár dny jsem dostal pozvání, abych se přijel podívat, jak vzniká fotoseriál s BDSM tematikou a neváhal ani vteřinu a pozvání přijal. Přijíždím k závoře, kde mně zastavuje člen ochranky, ale po krátkém vysvětlení zvedá závoru a pouští mě dál . Přijíždím na parkoviště, kde už stojí asi 5 aut a také jeden nablýskaný veterán. Opodál stojí houf dívek a smějí se. Nevím čemu....

j1.jpg

Pak ale vidím, že každá čte list papíru a zřejmně se dobře baví . Vyhledávám režiséra, který mě pozval a po pár slovech se ptám, čemu se děvčata tak smějí. "Čtou si scénář a už si představují, co je čeká", odpoví . "Uvidíš za chvíli". Skutečně vidím. Dívky se odněkud vracejí a všechny mají oblečeny pruhované vězeňské uniformy. Staví se do řady a mládenec v černém jim začíná nasazovat okovy na ruce i na nohy.

j3.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Když jsou spoutány všechny odvádí je režisér na plac a začíná rozestavovat pro první záběr. Odněkud se vynořil fotograf s osvětlovačem a začal zkoumat a přisvětlovat stíny. Ještě pár pokynů a scéna je připravena. Uprostřed stojí stůl a za ním sedí velitel tábora a dozorci. Kolem stojí tři vězeňkyně a obsluhují. Jedna dolévá kávu, druhá je připravena s lahví vína a třetí má piknikový košík v pohotovosti. Několik záběrů z různých stran a jde se na další záběr. "Teď budeme fotit snídani vězeňkyň", povídá režisér a všechny dívky se hrnou na scénu. Dlouhý stůl dvě lavice plné děvčat, která hledí nedůvěřivě na to, co jim dozorce nalívá do misek. A tak to jde celé dopoledne. Záběr za záběrem a nikdo se nezastaví. Občas to opravdu vypadá jako v pracovním táboře. Ale práce jde od ruky a záběry utěšeně přibývají. A některé jsou skutečně náročné. Když třeba dívky v řetězech rozbíjejí těžkými palicemi kamení, tak bych s nimi rozhodně neměnil.

j2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ke slovu příjde i ten nablýskaný autoveterán, když doveze nic netušící novicku, která se domnívá, že ji čeká pár týdnů veřejně prospěšných prací. Z její strany krutý omyl. Po čase se ji těžká práce začne zajídat, pokusí se o útěk, je dopadena, souzena a posléze pro výstrahu oběšena. Focení popravy bylo zvláště působivé, ale režisér mě nepustil moc blízko. Nechtěl prozradit způsob vázání, aby bylo věrohodné. Prozradil pouze, že modelka visí v podstatě skutečně za krk, ale současně mě důrazně varoval, abych to nikdy nezkoušel. Určitě nebudu. Mohu ale potvrdit, že modelka po popravě odešla po svých a zjevně v dobrém rozmaru.

 

111.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ještě pár záběrů a focení se chýli ke konci. Je na všech vidět, že už jsou unaveni a rádi, že je to za nimi. Všichni se rozsazují po trávě a pomocníci roznášejí občerstvení. Uvolněné atmosfery využívám k několika otázkám na režiséra a produkčního v jedné osobě. Ptám se, zda fotoseriál bude možné někde vidět , a kolik už jich takhle fotili. "Když nepočítám skromné začátky, na kterých jsme si to zkoušeli, je tohle třetí v tak velkém rozsahu. Dnes tady máme například 8 modelek, tři dozorce a dost rekvizit. Je to finančně i organizačně dost náročné, ale baví nás to. A jestli fotoseriál bude moci spatřit veřejnost ? No to se uvidí, aneb, jak se u nás říká "to vyplyne z děje". Na to Vám teď nejsem schpen odpovědět. Ale brzy budeme fotit další, tak zase přijeďte.
Loučím se s ním i se všemi děvčaty, která už znám všechny jménem a slibuji, že zase přijedu. Odcházím k autu, ochranka opět zvedá závoru a já odjíždím s pocitem, že jsem zažil něco co se nevidí každý den...

za redakci Gregory