Pane, prosím odpusť mi, že jsem nevydržela a vyrušila tě z tvé víkendové pohody svou SMS. Jsem tak nenasytná, přišlo to náhle, velmi ostrá touha. Během několika minut jsem se neuvěřitelně rozvášnila. Byla to chvíle - jeden moment, kdy jsem už nemyslela na tebe Pane. Jsem čubka, která by dala každému, kdo by byl poblízku a nechala se zneužít, jen aby cítila ten velký kolík mezi nohama. Vracím se k té sobotě po poledni. Chtěla jsem se kapánek opálit, i vystrčila jsem nestoudně ten bílý zadek na sluníčko a myslela jsem na tebe Pane, jak jsi odpočíváš na chatě v přírodě, v zeleni a třeba zrovna ve stejné chvíli koukáš na vrbové proutky jako já a myslíš na to, jak tím proutkem sešviháš mé hříšné tělo. Jenže za 10 minut jsem měla pocit, že ty paprsky se soustředí jen na jedno místečko, do mého klína, rozpálily mě neuvěřitelně. Utekla jsem rychle do samoty a tam.... Udělala jsem se ! Sama, bez tvého dovolení. Skutečnost + představa + fantazie : vrazila jsem si do kundičky ten můj béžový malý vibrátor a nasedla na tvrdý kraj postele, abych ho dostala co nejhlouběji houpavým pohybem a u toho si tahala a kroutila bradavky, maličko jiným způsobem než mi to děláš Ty. Oči zavřené, tím prosta zrakových vjemů soustředěná na představu, že přede mnou a nade mnou stojíš a já prudce a nenasytně saji tvůj mohutný žalud naběhlý vzrušením až do úplného konce. Nestačí mi můj malý vibrátorek, chci větší, musím cítit ten tlak vevnitř a ty to víš. Díru mi řádně projedeš do sucha, tak aby jí už přešla chuť, aby už nezlobila.
Myslela jsem na to, jak v těch některých klípkách mají ten vibrátor na tyči – úúúfffffff. Och Bože, to jsou hrozné myšlenky, už zase to na mě jde, dost, už dost!
Pane, propadnu se za to, že jsem v momentu už nemyslela na Tebe, jsem prostě coura, kterou musíš uvázat a připoutat, zavřít a ucpat – všechny ty brány těla. I přes veškerou mou snahu myslet jen na Tebe můj PANE, stále se mé myšlenky toulaly úplně jinde. V mých hříšných, bujných představách jsem stále viděla jak chodím doma s vibrátorem zapnutým na maximum. Pak zase jak sedím před tebou v křesle s nohama trochu výš, roztažena jako na gynekologickém křesle. Ty jsi v pohodlíčku přede mnou v druhém křesle a díváš se na můj klín. Na mou mokrou vzrušenou díru, která by už zase…… To vše jsem dělala bez Tvého souhlasu Pane.
Dobře vím, že za tohle mě nemine trest. Ale dobrovolně se přiznávám k tak těžkému hříchu. Nebudu Ti přeci lhát a zatloukat. Pane, propadnu se studem za to, že jsem v momentu už nemyslela na Tebe, jsem prostě coura, kterou musíš uvázat a připoutat, zavřít a ucpat – všechny ty brány těla. Potřebuji Tě můj Pane ! Potřebuji Tvé pevné vedení, protože sama nevím jak zkrotit své nestoudné myšlenky. Jak ovládnout své hříšné, věčně neukojené tělo. Budu oddaně ležet u Tvých nohou, protože mě to naplňuje pokorou a úctou k Tobě. Jen Ty dáváš mému životu smysl, řád a naplnění můj Pane.
|
