reklama

 


 

 

 

 

 


Celý článek...

Obrázek z galerie

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Link na svetbdsm.cz

Ikonka pro umístění odkazu na naše stránky:

Logo pro link na www.svetbdsm.cz


Spřátelené weby

powered_by.png, 1 kB
Hlavní stránka arrow Povídky arrow Ďábelská lest aneb chcete vyšší plat ?
Ďábelská lest aneb chcete vyšší plat ? Tisk E-mail
Hodnocení čtenářů: / 11
SlabéVynikající 
Napsal Darksen   
Thursday, 06. September 2007

Pracovala jsem pátým rokem jako asistentka v jednom nejmenovaném podniku. Práce jsem měla stále více, bohužel za stále stejný plat. Má snaha prosadit jeho zvýšení úměrné mé snaze bylo roky marné, ředitel firmy byl nafoukaný elegán, který na své podřízené pohlížel víceméně jako na obtížný hmyz.
Až jednou ...

Někdo přišel s nápadem, uspořádat tentokrát silvestrovskou oslavu trochu jinak, něco jako karneval, prý aby se zábava mohla rozjet naplno, uspořádáme večírek v přestrojení tak, aby nikomu nebylo vidět do tváře. Posedět, popít, něco nového prožít ...  Rozhodně jsem nebyla proti. Byla jsem dáma a vždycky budu, zbožňuji krajkové prádlo, lakové lodičky na vysokých podpatcích, přiléhavé šaty, které dokonale obkreslují všechny mé přednosti, štíhlou šíji, pevná ňadra i rozkošný zadeček. Ráda se ale vzdám i těch krajek, taková kožená minisukně jen tak naostro dělá divy.  To už stály v pozoru jiný šarže ! Prostě jsem pěkná ženská, co pod šaty nemá led a ráda toho využívám.  Ten večer jsem se náramně bavila, povečeřela jsem při svíčkách s jedním páprdou náměstkem, chudák, vytrvale se snažil dostat svoji pracku pod moji těsnou sukni. Když už chybělo jen malinko, ucukla jsem mu, a skvěle jsem se bavila, jak mu hned povadl úsměv i péro. Stejně ho měl tak akorát jako špunt do láhve, tak co s ním. Ale pak jsem zahlédla  JEHO.  Vysoký, chladný, sebevědomě si vykračoval okolo mne, celý v černém a ve skvěle padnoucí masce. Hned jsem věděla, že je to ON – moje dnešní oběť,  můj zajatec,  mé řvoucí zvíře této noci. On ještě nic netušil, vrhal po mně ty svoje pohledy, které všem ženským okolo samy roztahovaly nohy, ale já dávno věděla své. Celým tělem mi projela vlna vzrušení při pouhém pomyšlení na to, co bude následovat. Věděla jsem, že mě chce a já chtěla jeho, nastal čas být spolu sami. Jakmile jsme vkročili do mého podkrovního hnízdečka, bylo mi jasné, že se mi tentokrát podařilo dostat opravdu výstavní kousek. Ale zkazil si to sám, okamžitě po mně vyjel, jako by tady byl pánem on. Kdepak, takhle ne,nejdřív si chci trochu  pohrát .Zavedla jsem ho do svého ráje, kde na stěnách plály louče. Za blikotání jejich světel se svlékal, měla jsem chuť vzít jeho nástroj do ruky a potěžkat ho, taková porce se přece jen nevidí každý den, ale vzápětí jsem tu myšlenku zapudila. Po paměti jsem věděla, kde mám své nádobíčko. Snad čekal, že jeho chtíč opětuji, ale než se nadál, ležel spoutaný na dřevěné lavici, pevná pouta na kotnících i zápěstích, pak už stačilo jen podvázat a sešněrovat to jeho božské přirození, a byl celý můj. Ďábel v mé ďábelské pasti  .... Zkrocený, pokořený, ponížený, bezmocný, vydán na pospas své Paní a Velitelce. Svištivý zvuk biče dopadající na kůži jemu podobných je rajská hudba, jeho zvířecí řev a sténání ještě podtrhovalo význam těchto chvil.  „Prosím,už to nevydržím...“, šeptal. „Ale vydržíš,ty nulo, a když ne, škoda tě nebude“, užívala jsem si to. Bolí to, co ? Jinak bych to přece nedělala, zlato .Jeho kůže pod tanečním rytmem mých nástrojů krásně měnila barvu, tahle mozaika je pokaždé jiná, vzniká tak neopakovatelné umělecké dílo pod rukama hříšné autorky. Vychutnávala jsem si ho, strach v jeho očích mě neskutečně uspokojoval. Až  vstaneš,  ty bídáku, budeš se přede mnou plazit jako bídný červ ... 

Byl čas na sklenku šampaňského, polévala jsem jeho šrámy a on pomalu ožíval. Ještě mě ta hra ale bavila.  „Máš žízeň ? Popros, možná se nějakého perlivého moku dočkáš ...“ Byl čas na cigaretu, jeho ploché břicho se přímo nabízelo jako popelník. Vidíš, aspoň k něčemu se hodí takový nepotřebný krám jako ty, nejvyšší čas se tě zbavit. Vidíš, vidíš, kde je ta tvá mužná síla, co čubkám stehna rozevírá ? Kde je celé to tvé sebevědomí ?

Svlékla jsem se, a pomalu, krásně pomalu, aby se mohl dívat, jsem si navlékla ty nejjemnější rukavičky a připnula si pořádného umělého ptáka. Pak jsem ho s ním s chutí znásilnila jako  obyčejnou špinavou děvku.  No a pak už jsem si jen s úsměvem pohrávala s myšlenkou, že mu snad na rozloučenou přece jenom dovolím políbit podlahu u mých nohou. Po celou dobu těch ďábelských hrátek jsem si samozřejmě zachovávala anonymitu, a svou tvář  pečlivě skrývala pod nápadnou maskou a hustou parukou, což celý děj jen stupňovalo. Neměl tušení, kdo je jeho trýznitelka ... Byla jsem dáma a vždycky budu, ale někdy s chutí vyměním elegantní kostýmek pečlivé asistentky za kožený korzet, decentní jemné lodičky vystřídají vysoké latexové kozačky, moje něžná ručka pevně sevře jezdecký bičík a osedlá si svého poníka a pak už vzhůru do ráje, koukej pořádně cválat, nebo je tahle jízda tvá poslední. Přišel čas pravdy a poznání. Tak, hochu, to bychom měli, teď si připijeme z jiného soudku. Ale nejdřív vyřešíme jednu naši záležitost, co ty na to? „Tak, a teď upíšeš svému čertu duši, nejlépe vlastní krví“ , ušklíbla jsem se vítězně a naservírovala mu připravený formulář. „Žádost o zvýšení platu ?“  Neskutečný děs v jeho očích byl pro mě tou nejsladší odměnou. „Tak piš, brouku, samozřejmě že mám pořízený videozáznam ...“ Jedním ladným pohybem jsem se odmaskovala. „Proboha .... Marie, Vy ?“Všechny cesty vedou do pekla, a peklo – to jsem já !
Abych nezapomněla - konečně mám takový plat, jaký si zasloužím, a ředitel firmy mě každé ráno uctivě zdraví.  No není na světě přece jenom krásně ?