Dokázal uspokojit tolik žen, které by se jinak uspokojovaly samy, že mu za to snad jednou postaví pomník. A to se jich nemusel ani dotknout. Nevěříte ?

„Ivánku slyšíš mě?“ „Jí vole hrábnu ve sprše na švába a vona povolí“ „No jen aby ti, vole, z toho pak neslezly nehty.“ Zajisté jste všichni poznali legendární odposlech z prostředí jednoho nejmenovaného kolektivního sportu. A bude hůř.

Vážení čtenáří, tato povídka je reakcí na předchozí povídku "Chlípná sms a těžký hřích - dopis " doporučujeme přečíst obě.  - redakce -

Dášo Oddaná! 

Tvé upřímné přiznání chlípnosti mě upoutalo a vyvolalo téměř reálné představy dané situace. Jako dominantovi mi to nedá a musím na tvůj dopis reagovat, jako bych byl tvým pánem. Být mou subinkou, obdržíš ode mne následující odpověď.

Vážení čtenáří, máme tu první dvě užásné básně ...
jak říká jejich autorka :
"Každá hrátka s Pánem ve mě zanechá nesmazatelné stopy a zasáhne mou psychiku"

Dostala jsem  dnes mejlem úkol, lehký zdá se mi: Čekám tě k večeru, dojdi včas a jen v šatech, to už znáš, bez prádla a ihned po překročení prahu dnes  zavřeš oči i ústa, šaty shodíš  bez uložení. Tohle se už dlouho nestalo, můj Pán je dobrotivý a dává mi čas  na rozkoukání, celý den jsem byla v mírném napětí a roztoužení, radostném očekávání překvapení. Dokázala jsem se odprostit od všech ostatních myšlenek a těšila se na  Pána. Hodinu před odjezdem jsem se připravila pečlivě , protože pro Pána se ráda nejen svlékám, ale i oblékám, cítím  ikdyž mám oči sklopené, že si mě rád prohlédne a ikdyž mlčí, jistě ocení mou vůni a vkus. Šatičky byly modrobílé,lehké a průhledné, do vlasů jsem si dala modrou  čelenku z hedvábí. 

Píšete nám, že chcete soutěž o nejlepší povídku. Máte ji mít! Každý měsíc pro vás připravíme soutěž o věcnou cenu. Pošlete do soutěže o "nejlepší povídku" svůj příběh či fikci. Autor povídky, která bude vámi nejlépe ohodnocena, vyhraje luxusní pouta! Pište a posílejte povídky na redakční adresu .
(autorem povídky musí být zasilatel či mít souhlas od toho, kdo povídku napsal, s jejím uveřejněním na našich stránkách)

tato pouta již v redakci čekají na autora nejlepší povídky

Přicházíme k tobě na lekci jako obvykle. Jen co za námi zavřeš dveře, okamžitě se svlékám a v kleku u tvých nohou ti věci podávám. Ty si je vezmeš a odneseš pryč. Pak se ke mně vrátíš a pobídneš mě, abych šla za tebou. Po čtyřech lezu za tebou až do obýváku, kde mi uprostřed pokoje dáš pokyn, abych se zastavila.