|
Napsal m.
|
|
Čtvrtek, 13. říjen 2011 |
|
Vlak je nacpaný jako obvykle, těla cestujících soupeří o prostor ve
snaze urvat si pro sebe v davu malou oázu klidu. Ani pořádně nezvedneš
oči od knihy a skrz hudbu z iPodu si vyměňuješ pár zdvořilých vět s
mužem, který se usazuje vedle tebe.
Potlačíš zareptání, když tě
tělem přimáčkne ke stěně, hryzneš se do rtu, zatímco vytahuje počítač a
zase o kus proniká do tvého území. Zjevně si všiml, jak jsi napjatá,
věnuje ti omluvný úsměv a jeho milý výraz pocit křivdy na vteřinu málem
překoná.
|
|
|
Napsal Jani
|
|
Neděle, 18. září 2011 |
|
Vem si mne. Vem si mě tvrdě a
neůprosně. Ukoj se na mém těle, jak si přeješ. Udělej mi to a
nedbej na mé prosby. Buď perverzní, silný a zvířecký. Já
toužím stát se Tvou panenkou na hraní...
Vzrušuje mne naše hra. Líbí se
mi, když cítím tvou převahu a nedáš mi šanci vyvlíknout se z
Tvého objetí. Přeji si být šoustána, tak, až se mi nebude
dostávat dechu. Miluji Tvé prudké přírazy. Miluji ten pocit
naprosté bezmoci. Miluji a chci být milována...
|
|
|
Napsal Jani
|
|
Sobota, 17. září 2011 |
|
Dle instrukcí jsem si na hotelové
recepci vyzvedla klíče od pokoje. S očekáváním vystoupím po
schodech a vcházím do místnosti našeho setkání. Pokoj je celkem
útulný, čistá sprcha a voňavá postel mne malinko uklidní.
Jsem nervózní. Mám ztažený
žaludek a ruce roztřesené. Zbývá mi dvacet minut do Tvého
příchodu. Hlavou mi běhají otázky.. Vážně do toho jdu?
Neublíží mi? Budu se mu líbit?..
Nadechnu se, otevírám okno
a zapaluji cigaretu. Sakra! Má "berlička" mi nepomáhá.
Típu ji o parapet. Musím se připravit. Již totálně rozklepaná
se začnu vysvlíkávat. Trochu lituji, že mne neuvidíš oblečenou.
Vzala jsem si to nejlepší, spodní prádlo nevyjímaje.
|
|
|
Napsal Neobyčejná
|
|
Pátek, 16. září 2011 |
|
Táhneš mě za sebou po lesní cestě. Hned za posledními domy na konci
vesnice jsi mi drsně nasadil obojek. Zápěstí mi secvakla želízka. K
obojku jsi mi připnul řetízek . Nepromluvils ani slovo od chvíle, kdy
jsme vyrazili . . . to mě trochu děsí. Rád mi říkáš, co se bude dít a
pak pozoruješ, co to se mnou dělá. Co je to s tebou dneska? Vím, že
otázka by nepomohla, Pán mi řekne, co uzná za vhodné a co podle něj
potřebuju vědět.
|
|
|
Napsal Neobyčejná
|
|
Čtvrtek, 15. září 2011 |
Sedím a myslím na Vás, můj Pane. Kolikrát jste mě již
potrápil na samou hranici únosnosti. Kolikrát jsem si říkala, že po
tomhle Vás můžu jedině nenávidět. Jenže žádné pokoření není věčné a na
dně každé bolesti čeká o to větší slast . . . Nakonec vždycky cítím
vděčnost za každou ránu i pohlazení, za Vaše vedení. Sama jsem silná,
ale část mé duše ví, že mi něco schází. To co k Vám cítím nemůžu
vysvětlit nikomu, kdo na vztahy nepohlíží stejnou optikou, dost možná
nikomu dalšímu. Znáte mě jako nikdo jiný, tu mojí stránku, kterou téměř
před všemi schovávám, přestože je mojí velkou a podstatnou součástí.
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Následující > Konec >>
|
| Výsledky 1 - 10 z 117 |
